Göteborg – jak systém vážení a identifikace odpadu funguje ve městě s 500 000 obyvateli?

Vážení a identifikace odpadů je v ČR v počátcích a stále probíhá diskuze a testování vhodného nastavení systému zpoplatnění svozu odpadů.
Jednou z možných inspirací je Göteborg, druhé největší švédské město, ležící v provincii Västergötland na západním pobřeží Švédska u zálivu Kattegat. Göteborg má 487 000 obyvatel, v celé metropolitní oblasti však žije 879 000 lidí. 

Systém poplatků je několika-úrovňový

Platba za odpady je ve městě trochu složitější než ve většině měst v ČR. Občan i firma však přesně vědí, za co kolik platí, což vede k větší odpovědnosti i veřejné kontrole.

Základní poplatek tzv. Grundavgift je roční kapitační platba, ze které jsou financovány sběrné dvory, náklady na svoz tříděného odpadu a také administrativní náklady na vedení evidence odpadů, vyúčtování a fakturaci atd.

Další typ poplatku je tzv. Hämtningsavgift, úhrada za svoz. Je to platba za to, že k vašemu domu přijede sběrné auto a vyprázdní sběrnou nádobu, případně odebere odpad v plastovém pytli. Výše se mění v závislosti na druhu odpadu, typů sběrného prostředku a frekvenci obsluhy. Výši tohoto poplatku už může občan přímo ovlivnit volbou sběrného prostředku a zvolenou frekvencí obsluhy.

Poslední typ poplatku je tzv. Viktagift, poplatek za hmotnost odpadu. Jeho výši přímo ovlivňuje uživatel tím, kolik odpadu vyhodí do sběrné nádoby. Všechny části města jsou sváženy vozy z vyklápěčovými vahami a RFID identifikací nádob.

Základní typy zpoplatněných odpadů jsou:

  • biodpad  – frekvence svozu pouze jednou týdně. Uživatel platí pouze poplatek za svoz, poplatek za hmotnost je nulový,
  • směsný komunální odpad bez bioodpadu – frekvence svozu jednou za dva nebo čtyři týdny. Uživatel platí poplatek za svoz a poplatek za hmotnost,
  • směsný komunální odpad včetně biodpadu – frekvence pouze jednou za dva týdny. Uživatel platí poplatek za svoz a poplatek za hmotnost.

Ekonomická motivace spočívá jednak v platbě za kg odpadu, jednak v ceně poplatku za svoz. U směsného komunálního odpadu bez biodopadu je poplatek za svoz 5,5 krát vyšší než poplatek za svoz bioodpadu a poplatek za svoz směsného komunálního odpadu včetně bioodpadu je dokonce 7,6 krát vyšší než poplatek za svoz biodpadu.

Město vychází potřebám občanům vstříc …

Správa města se snaží vycházet občanům vstříc a propracovaný systém tak v sobě zahrnuje pytlový svoz, svoz z pevných nádob, speciální tarify pro chalupáře (neboli obyvatele letním bytů) a rozlišuje i svoz z vilových čtvrtí a činžovních domů.

Systém umožňuje uživatelům si zvolit režim svozu, objem a typ nádoby a typ produkovaného odpadu, což díky ekonomické motivaci směřuje uživatele k nižší produkci odpadů a většímu třídění.

… a zároveň vyžaduje jejich odpovědnou spolupráci

Každý uživatel nádoby je odpovědný za obsah odpadu v nádobě, její správné označení a přistavení k vývozu. Posádka vozidla odmítne svézt odpad, který neodpovídá deklarovanému obsahu (např. stavební suť) a provede o tom elektronicky záznam do databáze ve vozidle.
Stejně tak musí osádka vozidla zaznamenat nesprávně označenou nádobu nebo nepřistavenou nádobu.
Uživatelé také platí poplatek za transport popelnice ke komunikaci, pokud je osádka svozového vozidla nucena nádobu dovézt k místu, kam se dostane vozidlo (0,78 SEK/metr).

Systém je oboustranně výhodný

Takto nastavená pravidla jsou výhodná pro obě strany.
Uživatel ví za co platí a může výši platby přímo ovlivnit. Navíc fakturu za odpad platí jednou až dvakrát za půl roku a může zdarma změnit frekvenci a objem nádoby dvakrát v roce.
Město pokryje všechny své náklady se svozem a navíc motivuje obyvatele ke snížení produkce směsného odpadu, což šetří městskou pokladnu.

Pokud se  chcete dozvědět více o systému svozu nebo technologiích, které jej podporují, neváhejte kontaktovat!

Email this to someoneShare on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn